Vytisknout celou knihuVytisknout celou knihu

Požadavky zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií - studijní materiál

Stránky: moodle.baolab.cz
Kurz: Kurz komunálního energetika
Kniha: Požadavky zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií - studijní materiál
Vytiskl(a): Nepřihlášený host
Datum: Středa, 27. listopad 2024, 22.37

1 Energetická koncepce

Je úzko spojená se zákonem Hlava II zákona 406/2000 Sb. v platném znění definuje ENERGETICKOU KONCEPCI, které může být:

  • Statní energetická koncepce
  • Uzemní energetická koncepce

Státní energetická koncepce – je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo.  Zároveň musí zabezpečit´t nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek infrastruktury státu a přežití obyvatelstva.

Je závazná, schvaluje jí na návrh Ministerstvo průmyslu a obchodu vláda. Naplňování SEI vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. 

18. května byla schválená vládou ČR aktualizovaná verze Statní energetické koncepce na období 25 let.

Důležitým dokumentem, který upřesňuje státní energetickou koncepci České republiky je vyhlášený Národní akční plán.

Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích.

Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje.

Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

Územní energetická koncepce - stanoví cíle, nástroje a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce analyzuje možné způsoby zásobování daného území palivy a energií, včetně potenciálu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie a navrhuje cíle, nástroje a opatření pro efektivní energetické hospodářství v tomto území s výhledem na delší období. Vychází ze státní energetické koncepce.

Úloha Uzemní energetická koncepce:

  • jé povinná pro územní obvod kraj a hlavní město Praha
  • Územní energetickou koncepci může, pokud se není povinná pro (pro svůj uzemní obvod kraj a hlavní město Prahu), přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.
  • v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování
  • je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu*
  • stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce
  • vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. 
  • obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. 
  • vyhodnocuje ukazatele bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. 
  • v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování
  • zpracovává se na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce a jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.
  • Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

* územní plán - jedná se o druh dokumentace, která má za cíl racionalizace uspořádaní území v krajině. Jednoduše řečeno jedná se o klíčový dokument pro jakýkoliv stavební rozvoj lidských sídel a změny v krajině. Pro stavby nebo záměry, které nejsou v souladu s územním plánem, nesmí žádný úřad vydat povolení, například územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Naopak projekty, které jsou v územním plánu zaneseny, jsou velmi obtížně odvratitelné.


(Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí).


Závěr:

Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let. Zároveň musí zabezpečit´t nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek infrastruktury státu a přežití obyvatelstva.

Územní energetická koncepce vytváří budoucí podmínky pro  hospodárné nakládání s energií v příslušném území  a to počínaje krajem, mikroregionem až po  města a obce.

2 Energetický audit

Smyslem energetického auditu je snižování spotřeby energie v budovách a zvyšování efektivností využití paliv a energie.

Zákon 406/2000 Sb. v platném znění  definuje energetický audit jako 

Písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci.

Povinnostmi a podrobnostmi energetického auditu se zabývá § 9 Energetický audit 

1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že

a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, t.j.

  • (1) Hodnota, od níž vzniká pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 1 500 GJ celkové roční spotřeby energie. 
  • (2) Hodnota, od níž vzniká pro fyzické a právnické osoby s výjimkou uvedených v odst. 1 povinnost podrobit své budovy či zařízení energetickému auditu, se stanoví ve výši 35 000 GJ celkové roční spotřeby energie. 
  • (3) Jsou-li splněny hodnoty podle odstavce 1 nebo 2, pak hodnota, od níž vzniká podle odstavce 1 nebo 2 povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ celkové roční spotřeby energie. 

b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).

2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu, který zahrnuje energetický audit.

Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu, a pro dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 194/2007 Sb.).

Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován.

Energetický audit zahrnuje zjištění základních údajů o auditovaném objektu a jeho spotřebě energií, jeho vlastních zdrojích energií, zjištění nákladů na energie včetně technických a ekonomických podmínek dodávek, zjištění skutečností souvisejících s distribucí energií, vyhodnocení strany spotřeby energií, zejména z hlediska účinnosti jejího užití, vyhodnocení provozních zkušeností a připomínek zaměstnanců, vypracování návrhů na úspory energií včetně základního ekonomického vyhodnocení. 


Energetický audit musí být zpracován pouze energetickým specialistou podle zákona 406/2000 Sb. v platném znění který je veden v databázi MPO ČR s příslušným oprávněním.

Energetický audit může obsahovat i analýzy technologických procesů a způsobu provozu vlastních zdrojů energie, ověření věrohodnosti údajů provozních bilancí, ověření dodržování technologických předpisů u spotřebičů energie, ověření skutečného technického stavu stavebních konstrukcí a technických zařízení včetně podrobného ekonomického vyhodnocení.

EA obsahuje návrh opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. EA musí obsahovat:

  • Hodnocení úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov
  • Návrh zvolené varianty k realizaci energeticky úsporných opatření včetně ekonomického odůvodnění

Podrobný rozsah EA je uveden ve Vyhlášce č. 480/2012 Sb.


Závěr:

Energetický audit je dokument, jehož předmětem je návrh souboru vhodných energeticky úsporných opatření budov a jejich technického zařízení, resp. technologie, která jsou výraznými spotřebiči energie analyzovaného energetického hospodářství. Cílem je potom doporučení opatření k jejich realizaci a tak dosáhnout maximálního zlepšení fyzického stavu budov a zařízení a minimalizovat energetickou náročnost energetického hospodářství při optimalizaci investičních a ročních provozních nákladů na nákup energií.

Energetický audit slouží jako příloha k žádostem o finanční podporu o dotace (z fondů MPO, MŽP, Norské fondy, …), pro žádost o úvěr, při žádosti o dotaci na projekt, nebo slouží jako podklad pro vyhodnocení proveditelnosti podnikatelského záměru.

Pro vypracování energetického auditu je potřebná projektová dokumentace jako napr::

  • Informácie o spotrebách energií za poslední 3 roky 
  • Informácie o prípojných miestach k odberu energií 
  • Kópie účetních dokladov vztahujících sa k nákupu energií 
  • Projektová dokumentácia priestorov (ak je k dispozícií) 
  • Súpis a popis inštalovaných technológii/spotrebičov energií 
  • Súpis a popis rozvodu energií

Vypracován energetického auditu trvá v radech týdnu až měsíců, vše závisí na předložené dokumentaci a požadavcích investora.

Energetický audit nově zpracovává od 1. 7. 2015 každé 4 roky pro velké podniky nad 250 zaměstnanců (dále je podmínkou bilanční suma roční rozvahy přesahující 43 milionů EUR nebo roční obrat přesahující 50 milionů EUR). Výjimku mají podniky, které mají zavedenou certifikaci ISO 50 001.

3 Energetický posudek

Smyslem energetického posudku je provést rozbor stávajícího energetického hospodářství z pohledu snížení energetické náročnosti pouze u jednoho nebo dvou druhů energií. 

Energetický posudek se zpracovává dle paragrafu § 9a  zákona 406/2000 Sb. v platném znění a je energeticky posudek definován jako písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení.

Rozlišujeme tyto povinné případy energetického posudku: 

a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným tepelným výkonem vyšším než 200 kW, pokud se nejedná o alternativní systém dodávek energie nebo při přechodu z alternativního systému dodávek energie na jiný než alternativní systém dodávek energie,

b) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,

c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,

d) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,

e) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

f) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak.

Energetický posudek si zadavatel muže nechat zpracovat i mimo povinné případy uvedené výše.

  • Energetický posudek bývá součástí energetického auditu nebo průkazu energetické náročnosti budovy (PENB)
  • Energetický posudek je také často podmínkou pro získání dotací např. na rekonstrukci budovy (požadavek stanovuje konkrétní dotační program). 

Nepovinné oblasti zpracování energetického posudku jsou: 

  • posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem nižším než 200 kW,
  • doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy,
  • podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,
  • vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,
  • posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody dle podrobnosti specifikovaných v zákoně


Energetický posudek musí být zpracován pouze energetickým specialistou podle zákona 406/2000 Sb. v platném znění který je veden v databázi MPO ČR s příslušným oprávněním.

Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.


Závěr:

Písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení.

Rozdíl energetického posudku oproti auditu je tedy v důvodu pro jeho zpracování.

Energetický posudek si zadavatel muže nechat zpracovat i mimo povinné případy uvedené výše. Energetický posudek bývá součástí energetického auditu nebo průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).  Energetický posudek je také často podmínkou pro získání dotací např. na rekonstrukci budovy (požadavek stanovuje konkrétní dotační program) a je spojován s investičními záměry a úsporou nákladu.

Pro vypracování energetického posudku je potřebná projektová dokumentace, která závisí na požadavku zhotovitele dle typu a charakteru Energetického posudku.

Vypracován energetického posudku trvá v radech týdnu, vše závisí na předložené dokumentaci a požadavcích investora.

4 Průkaz energetické náročnosti budov

Jedná se o nástroj, který nám slouží k zjištění základních informací:

  • o spotřebě všech paliv a energií které se spotřebovávají v hodnoceném objektu,
  • dává nám možnost nahlédnout také na spotřebu energie kterou rozdělujeme pro vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, 
  • ale zároveň nám řekne, jakou energetickou náročnost má náš hodnocený objekt
  • důležitým nástrojem pro zhodnocení energetické náročnosti budov dle zákona 406/2000 Sb. v platném znění je § 7a Průkaz energetické náročnosti a také novelou zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, zákonem č.103/2015 nastávají od 01.07 2015 platit nové pravidla povinnosti pro stanovení průkazu energetické náročnosti budov.

Průkaz ENB musí být přiložen při prokazování obecných technických požadavků na výstavbu, před podepsáním smlouvy o prodeji / pronájmu a v ostatních případech musí být zpracován:

  • při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov
  • u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2
  • při prodeji budovy nebo ucelené části budovy, při pronájmu budovy, od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy
  • v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.

Průkaz energetické náročnosti není potřeba, když jde o:

  • budovu s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m²,
  • u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,
  • u staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání,
  • u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok,
  • u budov zpravodajských služeb,
  • u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,
  • u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,
  • kulturní památku, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci

Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

Další povinnosti pro zpracování průkazu:

Průkaz ENB musí být přiložen při prokazování obecných technických požadavků na výstavbu, před podepsáním smlouvy o prodeji / pronájmu a v ostatních případech.

PENB může navrhnout konkrétní opatření pro dosažení úspory a vyčísli a i návratnost investice.

Pro vypracování je důležité vidět objekt  a projektová dokumentace.

Pro vypracování PENB je potřebná projektová dokumentace jako napr::

  • stavební dokumentace budovy
  • situační plán, 
  • výkresová stavební dokumentace, především pohledy objektu,půdorysy jednotlivých podlaží a řezy 
  • technická zpráva, 
  • základní informace o technických systémech budovy

Vypracování průkazu je technicky náročné proto ho mohou zpracovat jenom energeticky specialisté, kteří jsou zapsány do seznamu energetických specialistu uveřejněných na internetových stránkám Ministerstva průmyslu a obchodu.

Nedodržení zákonné povinnosti zpracovat průkaz je navíc správním deliktem, za který může Státní energetická inspekce udělit pokutu ve financi výši až stovek tisíc korun.

Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody. Průkaz tvoří protokol a grafické znázornění. Podrobněji se průkazu věnuje prováděcí vyhláška č. 78/2013 o energetické náročnosti budov. 


Závěr

Průkaz energetické náročnosti budovy má umožnit majitelům a uživatelům jednoduché a jasné porovnání kvality budov z pohledu spotřeb energií. Tento předpoklad je splněn jenom v případě, že průkaz bude zpracován kvalitně a v souladu s vyhláškou. 

5 Kontrola kotlů a rozvodů tepelné energie

Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie navazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/ES ze dne 19. Května 2010 o energetické náročnosti budov a povinnost provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie vychází ze zákona 406/2000 sb. o hospodaření s energií.

Kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie kontrolu můžou provádět:

  • příslušný energetický specialista,  které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zákona č. 458/2000 Sb.
  • držitel licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla, které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie 

Povinnost se nevztahuje na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje poradenství.

U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen:

  • zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,
  • předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,
  • oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

Kontrola kotle zahrnuje:

  • hodnocení dokumentace a dokladů kotle a rozvodů tepelné energie,
  • vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti kotle a rozvodů tepelné energie, pokud jsou přístupné,
  • hodnocení stavu údržby kotle a rozvodů tepelné energie,
  • hodnocení dimenzování kotle ve vztahu k potřebám tepla pro vytápění a přípravu teplé vody v případě kotle umístěného přímo v zásobované budově; 
  • hodnocení účinnosti kotle a rozvodů tepelné energie; 
  • doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu kotle a rozvodů tepelné energie.

Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 194/2013 Sb. o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie).

Četnost kontrol je uvedená níže v tabulce

Výkon kotle

Druh paliva

První kontrola po uvedení do provozu (roky)

Další kontrola

systém je trvale monitorován (roky)*

systém není trvale monitorován (roky)*

Od 20 kW do 100kW

všechna paliva

10

10

10

Nad 100 kW

pevná a kapalná

2

10

2

plynná

4

10

4

* Poznámka: za trvalý monitoring je považováno elektronické monitorovaní kotle 


Účinnost kotle se zjišťuje přímou nebo nepřímou metodou:

  • přímá metoda zjišťování účinnosti kotle spočívá ve stanovení poměru množství tepla předaného teplonosné látce k množství tepla přivedeného do kotle palivem a vzduchem ve stejném časovém úseku
  • nepřímá metoda zjišťování účinnosti kotle spočívá ve stanovení jednotlivých ztrát podle ČSN 070305 - Hodnocení kotlových ztrát z 11. března 1983 .

Výstupem kontroly kotle a rozvodů tepelné energie je příslušná Zpráva o kontroly kotle a rozvodů tepelné energie.

Vzor Zprávy o kontrole kotle a rozvodů tepelné energie (podle § 3 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie) můžeme nalézt na internetové stránce odkaz níže:

http://www.zakonyprolidi.cz/disk/cs/file/2013/2013c081z0194p003u001.pdf

6 Kontrola klimatizací

Kontrola klimatizačních systému navazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/ES ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov a povinnost kontroly klimatizačních systému vychází ze zákona 406/2000 sb. o hospodaření s energií. 

Klimatizační systém zařízení sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy.

Kontrola klimatizačního systému zahrnuje:

  • hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému,
  • vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti přístupných zařízení klimatizačního systému,
  • hodnocení údržby klimatizačního systému,
  • hodnocení dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy,
  • hodnocení účinnosti klimatizačního systému a
  • doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému

Vlastník nebo společenství vlastníků jednotek je povinen  zajistit pravidelnou kontrolu klimatizačního systému u provozovaných  klimatizačních  systémů  se jmenovitým chladicím výkonem*  vyšším  než 12 kW. 

* Pozn:

- jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem

Dle zákona je za jmenovitý chladící výkon považován jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem. Toto je velice kontroverzní definice, protože každý technik ví, že výkon se v žádném případě nerovná příkonu. 

Jedná se o velice důležitý pojem z toho důvodu, že zákon ukládá kontrovat klimatizační systémy, jejichž jmenovitý chladicí výkon je vyšší než 12 kW. Posuzuje se každý jednotlivý zdroj zvlášť, to je změna, protože dříve se do jmenovitého chladicího výkonu počítaly všechny zdroje v budově dohromady. Dříve platilo, že pokud byste měli v budově 12 zdrojů a každý se jmenovitým chladicím výkonem 1 kW, tak jste klimatizační systém museli kontrolovat. V současné době, pokud by nastal stejný případ, tak byste klimatizační systém kontrolovat nemuseli, protože tam není žádný zdroj o jmenovitém chladicím výkonu vyšším než 12 kW.

U hodnocení dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy, které je součástí hodnocení klimatizačního systému podle odstavce 1 písm. c), není nutné hodnocení opakovat, pokud od předchozí kontroly nedošlo vlivem provedených opatření ke změně spotřeby chladu dotčené budovy. Součástí takové zprávy je předchozí zpráva o kontrole klimatizačního systému, která obsahuje vyplněné všechny části zprávy uvedené v odstavci 1.

Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o kontrolách klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 193/2013 Sb. o kontrole klimatizačních systémů).


Četnost kontrol je uvedená níže v tabulce

Jmenovitý chladicí výkon

První kontrola po uvedení systému do provozu

Další kontrola

systém je trvale monitorován*

systém není trvale monitorován*


(roky)

(roky)

(roky)

Od 12kW do 100 kW

10

10

10

Nad 100 kW

4

10

4

* Poznámka: za trvalý monitoring je považováno elektronické monitorování klimatizačního 


Od 1. ledna 2015 nebude možné při opravě zařízení používat jakékoliv HCFC látky, doba použití zařízení s obsahem HCFC látkách bude záviset na jejich životnosti.

Výstupem kontroly klimatizačního zařízení je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému.

Kontrolu kotle, rozvodů tepelné energie a kontrolu klimatizačního zařízení může provést pouze osoba oprávněná a zapsaná v seznamu specialistů ministerstva průmyslu a obchodu. 

Kontroly nejsou povinné na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci* s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje poradenství.

*považuje stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.


VZOR Zpráva o kontrole klimatizačního systému (podle § 4 vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů) můžeme nalézt na internetové stránce odkaz níže:

http://www.zakonyprolidi.cz/disk/cs/file/2013/2013c081z0193p001u001.pdf