Legislativní přehled - materiály

1 Energetický zákon

Zákon 458/2000 Sb.  Energetický zákon je základní legislativní normou v oblasti energetiky. Jedná se o zákon, který stanovuje pravidla podnikání v energetických odvětví. Pro komunální energetiku je důležitý zejména tím, že stanovuje pravidla pro obchodní styk mezi dodavatelem/distributorem a spotřebitelem energie. 

Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - výtah podstatných oblastí.

Vybrané pojmy

Distributor - provozovatel distribuční soustavy, na níž je připojeno Odběrné místo

Distributor tepelné energie je osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě.

Dodávka - dodávka a odběr elektřiny nebo dodávka a odběr plynu

Dodavatel -  provozovatel lokální nebo distribuční  soustavy

Odběratel - chráněný zákazník, který na základě smlouvy o dodávce elektřiny odebírá elektrickou energii z distribuční soustavy.

Odběratelé se dělí do kategorií podle úrovně napětí distribuční soustavy, na které je jejich odběrné zařízení k distribuční soustavě připojeno:

• odběratel kategorie A pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV
  
• odběratel kategorie B pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně
  
• odběratel kategorie C pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně, pokud odběr neslouží k účelu uvedenému u odběratelů kategorie D 
  
• odběratel kategorie D pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně, který slouží pouze k uspokojování jeho osobních potřeb a osobních potřeb příslušníků jeho domácnosti.
  

Odběrné místo - odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele, včetně měřicích transformátorů, na souvislém pozemku, do kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny a jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě dohody; souvislým pozemkem se rozumí i pozemek, který je přerušen veřejnou komunikací, jestliže je splněna podmínka technologické návaznosti

Odběrné místo u odběratelů kategorií A a B - je odběrné zařízení jednoho odběratele v samostatném, prostorově uzavřeném a elektricky trvale propojeném celku, nacházejícím se na souvislém pozemku 

Odběrné místo u odběratelů kategorií C a D -  je odběrné zařízení jednoho odběratele, jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením

Energetický zákon pokrývá energetická odvětví v následujícím členění

1. Elektroenergetiku
   
2. Plynárenství 
   
3. Teplárenství
   

A obecně zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou odvětví energetiky ale také práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Do energetického zákona jsou implementovány právní předpisy Evropské unie*.

EZ rovněž upravuje smluvní vztahy mezi odběratelem a dodavatelem elektřiny a plynu, povinnosti dodavatele tepelné energie,… 

*Pozn:(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury)

A -  Elektroenergetika

Tato část zákona definuje účastníky trhu s elektřinou, jejich práva a povinnosti a řeší specifické situace, které v elektroenergetice mohou nastat

Důležité pojmy

Distribuční soustava v elektro energetice je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Odběrné místo místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny.

Elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení

Zákazník osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě

B- Plynárenství

Rozdíl oproti elektroenergetické sekci je, že zde je navíc zařazen provozovatel zásobníku plynu, což vyplývá z reálné skladovatelnosti plynu, oproti elektrické energii.

Důležité pojmy

Distribuční soustava v plynárenství je distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Odběrné místo místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením

Zákazník osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě

C - Teplárenství

V oblasti teplárenství je upraveno zejména právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému zařízení, aby byl odběr tepelné energie zajištěn každému, kdo o to má zájem. Právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému zařízení má v případě, že má zřízenou tepelnou přípojku, splňuje požadavky stanovené dodavatelem, žadatel je na území výkonu licencované činnosti a dodávka tepla je v souladu s energetickou koncepcí.

Odběratel má právo v případě, že poskytne nezbytné technicke údaje, na uzavření smlouvy o dodávce tepelné energie. Odběratel taktéž musí o uzavření smlouvy o dodávce tepelné energie požádat, musí mít rozvodné zařízení v potřebné stavu a musí být v souladu s územní energetickou koncepcí.

Zákon též rozsáhle upravuje podmínky podnikání v energetických odvětvích:

Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. 

Licence se podle zákona se nevyžaduje na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování svítiplynu, koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, bioplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě, že slouží ke stejnému účelu. 

Licence se podle zákona neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání. V případě elektrických zařízení je rozúčtování možné pouze u zařízení do napětí 52 kV včetně.

Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví.

Licence

Licence se uděluje nejvýše na 25 let, na:

• výrobu elektřiny,
  
• výrobu plynu,
  
• přenos elektřiny,
  
• přepravu plynu,
  
• distribuci elektřiny,
  
• distribuci plynu,
  
• uskladňování plynu,
  
• výrobu tepelné energie,
  
• rozvod tepelné energie.
  

Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem se uděluje na dobu 5 let. Licence na činnosti operátora trhu se uděluje na dobu 25 let.

Pro území České republiky jsou vydávány licence:

• na přenos elektřiny,
  
• na přepravu plynu a
  
• na činnosti operátora trhu.

Udělení licence

Licenci lze dle zákona udělit právnické, či fyzické osobě

Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. 

Licence uděluje a ruší Energetický regulační úřad. 

Povinnosti držitelů licencí

Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup uplatňované podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro domácnosti a podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí

Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen zákazníkům umožnit neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu nebo plyn. 

Držitel licence je povinen:

• vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie
  
• předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti
  
• zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly (registrace u Hospodářské komory České republiky)
  
• zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí
  
• poskytovat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží
  
• vyúčtovávat dodávku energií a souvisejících služeb a cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie
  
• zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků
  
• dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb (v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu)
  
• vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí
  
• při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie
  
•  zdržet se všech činností, které brání poptávce po energetických službách a dalších opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo jejich poskytování nebo které brání rozvoji trhů s energetickými službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti
  
• zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů
  
• mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje
  

Je uložena povinnost předkládat ERÚ potřebné údaje ke zpracování čtvrtletní a roční zprávy o provozu energetických soustav, přičemž termíny a rozsah těchto údajů budou určeny v prováděcím předpisu

Výkon státní správy

Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží:

• ministerstvu,
  
• Energetickému regulačnímu úřadu,
  
• Státní energetické inspekci.
  

Energetický regulační úřad 

Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od:

• prezidenta republiky, 
  
• Parlamentu České republiky, vlády 
  
• ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. 
  

Energetický regulační úřad rozhoduje o:

• udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
  
• uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
  
• uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,
  
• regulaci cen podle zákona o cenách,
  
• dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,
  
• dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,
  
• udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,
  
• uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice

Vztah mezi dodavatelem a odběratelem 

Za jeden z nejdůležitějších vztahu v energetice je považován smluvní vztah mezi odběratelem a dodavatelem energie, který je podložen uzavřením Smlouvy o sdružených dodávkách energie.

Lokální distribuční soustava (LDS) je distribuční soustava elektřiny či zemního plynu sloužící pro zajištění dodávky elektřiny či zemního plynu koncovým zákazníkům do jejich odběrných míst (bytu, kanceláře, obchodu, skladové či výrobní jednotky apod.) na vymezeném území.

Provozovatel lokální distribuční soustavy nebo dodavatel elektrické energie zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí a zároveň umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv.

Závěr:

Obecná část energetického zákona upravuje základní vztahy v energetice, které jsou společně pro všechny tři odvětví energetiky. V obecné části je upraven zejména výkon státní správy a licence pro podnikání v energetických odvětvích. 

Zákon vyjadřuje k tomu, co je podnikání dle energetického zákona a že podnikání v energetických odvětvích je možné pouze na základě licence, jmenuje obory podnikání v energetických odvětvích, na které není licence vyžadována a které činnosti jsou provozovány ve veřejném zájmu.

1.1 Související legislativa

Níže je uveden seznam  vyhlášek k zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

• Vyhláška č. 476/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny
  
• Vyhláška č. 388/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení
  
• Vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny
  
• Vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny
  
• Vyhláška č. 366/2010 Sb., o způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst
  
• Vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu
  
• Vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení
  
• Vyhláška č. 478/2006 Sb., o způsobu výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla
  
• Vyhláška č. 225/2001 Sb., o se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství
  

5. června 2015 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů, zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Novela vstoupí v účinnost dne 1. ledna 2016 která by mala přinést hlavně změny v:

• zájemci o instalaci malé elektrárny do výkonu 10 kilowattů (typicky třeba solárních panelů na střeše domu) nebudou potřebovat licenci k výrobě elektřiny.
  
• příspěvek na zelené energie nebude odvozen pouze od výše spotřeby, ale také od počtu a velikosti jističů (u maloodběratelů) či maximální výše odběru (u velkých odběratelů).
  
• smlouvy uzavřené přes internet či u podomních prodejců bude možno bez sankcí ukončit do 15 dní od zahájení dodávky energie.
  
• dodavatelé budou muset svoje zákazníky informovat o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a upozornit je na právo odstoupit v případě nesouhlasu se změnou.
  
• změní se pravidla pro financování obnovitelných zdrojů. Skončí například příplatek za výrobu elektřiny z decentralizovaných zdrojů.
  
• Energetický regulační úřad (ERÚ) bude muset při stanovení regulovaných cen brát ohledy na finanční stabilitu distributorů elektřiny a plynu.
  
• vzniknout má pětičlenná Rada ERÚ, což povede k omezení pravomocí předsedy úřadu (zřejmě se tak stane až v srpnu 2017, kdy skončí mandát Aleny Vitáskové)
  
• kontrolní činnost v oblasti podporovaných zdrojů energie přechází z působnosti Státní energetické inspekce na ERÚ.
  

2 Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií je pro komunální energetiku velmi důležitý. Na rozdíl od energetického zákona, který z pohledu komunální energetiky upravuje zejména vztah mezi dodavatelem a zákazníkem, tento zákon upravuje povinnosti konečných spotřebitelů energie. Zákon se tedy týká téměř každého, kdo energii spotřebovává, resp. disponuje energetických hospodářství s potenciálem pro spotřebu energie.

01.07.2015 vstoupila v platnost novela zákona 406/200Sb. 

Táto novela je reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady O energetické náročnosti budov 2010/31/ES.

Obecně lze říci, že zákon má vliv na dva typy subjektů v oblasti nakládání s energií:

• výrobce zařízení mající vliv na spotřebu energie - jde o tzv. štítkování spotřebičů
• konečné spotřebitele, kteří energii spotřebovávají, nebo mají potenciál spotřebovávat v rámci svých energetických hospodářstvích

V kontextu komunální energetiky je významný právě ten druhý případ.

Jaké konkrétní oblasti jsou předmětem zákona ?

Obsah daného zákona nejlépe zobrazí přehled paragrafů, které zákon obsahuje:

• § 3 Státní energetická koncepce
  
• § 4 Územní energetická koncepce
  
• § 6 Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie
  
• § 6a Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů
  
• § 7 Snižování energetické náročnosti budov
  
• § 7a Průkaz energetické náročnosti
  
• § 8 Energetické štítky
  
• § 8a Ekodesign 
  
• § 9 Energetický audit
  
• § 9a Energetický posudek
  
• § 9b Hospodárné užití energie ústředními institucemi
  
• § 10 Energetický specialista
  
• § 10e Smlouva o energetických službách
  

Další oblasti:  Působnost ministerstva, Správní delikty- Přestupky,…. 

2.1 Energetické koncepce

Zákon o hospodaření energií rozlišuje energetické koncepce na dvou základních úrovních:

• Státní energetická koncepce
• Územní energetická koncepce

Smyslem energetických koncepcí na obou úrovních je strategický materiál určující cíle v oblasti hospodaření s energií na řešeném území. Mimo státu mají dle zákona povinnost vyhotovit územní energetickou koncepci jednotlivé kraje a Hlavní město Praha. Územní energetická koncepce vyhotovená krajem, nebo Hlavním městem Prahou, musí být v souladu se státní energetickou koncepcí.

Energetickou koncepci mohou zpracovat i obce, města, či jinak definované územní celky. Takto zpracované koncepce musí být v souladu s krajskou energetickou koncepcí.

2.2 Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

§ 6 se zabývá problematikou účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie. Ve své první části ukládá povinnosti zejména výrobcům tepelné energie a tepla a distributorům tepla. V kontextu komunální energetiky je tato část podstatná zejména ve smyslu městských společností provozující tepelná hospodářství, případně další energetickou infrastrukturu.

Mnohem podstatnější pro komunální sféru je §6a, který ukládá povinnosti, které mají dopad jak na výše uvedené subjekty v §6, tak na samotné vlastníky/provozovatel uživatele budov. Ukládá totiž povinnost pravidelných kontrol kotlů a klimatizačních zařízení.

Máte pocit, že tyto kontroly standardně provádíte? Pravděpodobně tomu tak není, kontroly, které jsou s tímto požadavkem zákona o hospodaření energií spojeny bývají velmi často zaměňovány za standardní revize kotlů, či klimatizačních zařízení.

Proč tyto kontroly zákon ukládá? Jejich cílem je zajistit (motivovat vlastníka/provozovatele), aby daná zařízení provozoval z energetického hlediska pokud možno co nejefektivněji.

Podrobné náležitosti a četnosti kontrol jsou uvedeny ve vyhláškách:

• 194/2013 Sb.   Vyhláška o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
• 193/2013 Sb.   Vyhláška o kontrole klimatizačních systémů

2.3 Snižování energetické náročnosti budov

V této oblasti se zákon velmi úzce dotýká spotřeby energie v budovách a to zejména v těch vlastněných veřejnými subjekty. V §7 jsou definovány zejména požadavky na energetickou náročnost nově stavěných budov, které v podstatě znamenají, že po roce 2019 veřejný sektor nepostaví jiné budovy než budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Přesné požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie jsou náležitostí dalších prováděcích předpisů, ale určitě v současné době tento pojem ve skutečnosti neznamená téměř nulovou spotřebu energie, ale ve zkratce řečeno budovu s nízkými energetickými ztrátami a vysokou efektivitou užití energie a postavenou pomocí běžně dostupných technologií.

Další významnou povinností v této části zákona je dle § 7a průkaz energetické náročnosti budovy:

(citace vybrané části zákona)

(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen

a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,

b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,

c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

d) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost opatřit si průkaz podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,

e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

Dále k výše uvedeným povinnostem patří i další povinnosti, které přicházejí na řadi v okamžiku pronájmu, nebo prodeji budovy, či její ucelené části.

2.4 Energetické audity

de

2.5 Související legislativa

Níže je uveden seznam  vyhlášek které jsou spojena se  zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií:

• Vyhláška 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie 
  
• Vyhláška 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů 
  
• Vyhláška 118/2013 Sb., o energetických specialistech 
  
• Vyhláška 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov 
  
• Vyhláška 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku 
  
• Vyhláška 441/2012 Sb., o minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla 
  
• Vyhláška 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie 
  
• Vyhláška 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení (účinnost: 1. 9. 2007)
  
• Vyhláška 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu  
  
• Vyhláška 237/2014 Sb., kterou se mění vyhláška 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům 
  

3 Závěr

01.07.2015 vstoupila v platnost novela zákona 406/200Sb. Je reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady O energetické náročnosti budov 2010/31/ES. 

Zákon o hospodaření s energií ukládá vybraným spotřebitelům povinnosti, které v rámci hospodárnosti výroby, distribuce a snížení spotřeby energií musí zajistit.  Jsou tady jednodušší podmínky pro program Nová zelená úsporám